Lyrics: Já kdysi s úsvitem
ti říkal častokrát,
že jsi mé slunce,
o němž nikdo nemá zdání,
řek jsem to vážně,
jenže nesmíš to tak brát,
přeháním rád,
to bude tím.
Já kdysi s úsvitem
ti řekla častokrát,
že jsi mé slunce,
které vyšlo v pravou chvíli,
slyšel jsi správně,
jenže nesmíš to tak brát,
bezpočtukrát člověk se mýlí.
Slunce je fér, to nezaspí
a hřeje záda,
vysvitne včas,
když naprší ti do mikáda,
nechce nic mít,
nic nedluží a svítí stejně
na moji tvář, na dlaně tvé,
slunce je fér,
to nešidí a hřeje pláže,
odvede své a neslíbí,
co nedokáže,
kol hlavy měj si svatozář
a třeba hřej si,
slunce ty nejsi.
I když máš spoustu chyb,
tak já ti rozumím
a slabší stránky tvé ti vůbec nevytýkám,
ani já nejsem tvoje slunce, pokud vím,
netrap se tím, to se jen říká.
Slunce je fér, to nezaspí
a hřeje záda,
vysvitne včas,
když naprší ti do mikáda,
nechce nic mít,
nic nedluží a svítí stejně
na moji tvář, na dlaně tvé,
slunce je fér,
to nešidí a hřeje pláže,
odvede své a neslíbí,
co nedokáže,
kol hlavy měj si svatozář
a třeba hřej si,
slunce ty nejsi.
Už raděj mlč a dívej,
hvězdy jsou ty tam,
přichází úsvit,
velké slunce hlásí ráno,
co přát si krásnějšího nad ten zázrak sám,
že ty mě máš, že já tě mám.
.
