Kantiléna

Lyrics:
Odcházím, lásko má, k ránu.
A za mnou zůstává tvůj svět
plný zvláštní vůně tvé,
i tvých snů a plánů,
ve kterých
své místo mám i já.

Tak radši, lásko má, půjdu.
Byla jsi kouzelná, spi dál.
Začínáš to vážně brát,
nejistou mám půdu,
když se ptáš
kdo je věčná láska má?

Mé lásky stále mění jména,
mé lásky stále mění tvář,
a jen ta věčná kantiléna,
tu věčně miluju,
mě nepředěláš.

Mé lásky stále mění jména,
něco jsem každé přísahal,
a jen ta věčná kantiléna,
jen té jsem dodnes věrný
a budu dál.

Ona je nádherná,
umí se krásně nést,
má v sobě touhu cest
a jednou provždy je má.

Ty pláčeš, lásko má, promiň,
za všechno můžu já, já vím,
chceš mou lásku celou mít,
nestojíš prý o míň,
jenže já ten větší díl dám jí.

Mé lásky stále mění jména,
mé lásky stále mění tvář,
a jen ta věčná kantiléna,
tu věčně miluju,
mě nepředěláš.

Mé lásky stále mění jména,
něco jsem každé přísahal,
a jen ta věčná kantiléna,
jen té jsem dodnes věrný
a budu dál.

Ona je nádherná,
umí se krásně nést,
má v sobě touhu cest,
na které se mnou se dá.
Odvážnou klenbu má
jak velký dávný chrám,
musíš mě brát i s ní,
vždyť ve svých tónech tě mám,
a dál chci mít,
mou věčnou kantilénou
můžeš být.