Lyrics:
Kdo z vás, když se dívá upoután moře hrou,
kdo ví, kolik štěstí pohřbilo písní svou,
kdo ví, kolik žalu nesly již vlny v dál,
kdo ví, kolik lásky nad nimi vítr svál.
Ó, neznámo nám se
v neznámo moře vrací,
to, co sobě vezme,
pro svět se navždy strácí.
Co duší moře hýčkala náruč měkká,
kolik jich ještě na moři na ně čeká.
Moře, pohádko má,
moře, vidino snů,
moře záhadné, náruč tvá svádí,
touho mých mládí dnů.
Moře, pohádko má,
moře, vidino snů,
moře záhadné, náruč tvá svádí,
touho mých mládí dnů.
Když vír krouží vlnou lačný jak dravý pták,
tu chví se i plachty vypjaté do oblak,
Pak všechny tvé lásky
vzpomínka zas ti vrací
to ve chvíli, kdy se života příslib vrací.
Co duší moře hýčkala náruč měkká,
kolik jich ještě na moři na ně čeká.
Moře, pohádko má,
moře, vidino snů,
moře záhadné, náruč tvá svádí,
touho mých mládí dnů.
Moře, pohádko má,
moře, vidino snů,
moře záhadné, náruč tvá svádí,
touho mých mládí dnů.
|
.
